Hambálkový krov rozpětí

Výška místností podkroví bývá stanovena právě výškou umístění hambálků. Díky tomuto nástroji si . Hambalek je charakteristickým prvkem středověkých krovů , pro něž je typický tvar blížící se rovnostrannému trojúhelníku. Hambálková soustava se používá od středověku až do 19.

Hambalek zde má dvě významné statické funkce – zmenšuje rozpětí krokví a zajišťuje tuhost krovu v příčném směru (přenáší tah i tlak). Krokve jsou začepovány do konců vazních trámů, stropnic nebo do kráčat, které jsou propojeny s výměnou a uloženy na pozednici.

Výměna je propojena s vazním trámem, vlivem tlaku krokví je výměna nadzvedávána. Významným vylepšením krokevních soustav bylo zavedení hambalků, které krokve rozpírají i spojují, zmenšují jejich rozpětí a významně ztužují celý krov. Historie hambalkových krovů. Spojení krokví hambalky vytváří vazbu, která se užívá od středověku až do.

S ohledem na polohu středních zdí využitých k podpoře vazních trámů nebo bačkor se sestrojuji plné vazby v různých variantách a skladbách za použití konstrukčních systémů daných stolicemi . Nejčastěji se využíval při výstavbě stodol a objektů s velkým rozpětím střechy. V moderní době se již setkáváme s mnohem sofistikovanějšími rodinnými domy a již nebylo potřeba hámbálkový krov tolik používat. ZÁKLADNÍ ROZDĚLENÍ KROVŮ. Rozdělení podle materiálů : 1.

Na správnou funkci krovových soustav mají ale zásadní vliv také spoje jednotlivých prvků krovu. Klasické typy krovových soustav, jako je například i hambálkový krov , jsou spojovány pomocí tesařských spojů. Konstrukční principy hambalkových krovů. C – krov s vrcholovou vaznicí, svislé sloupky, 6-8m, podélné ztužení pásky. D – krov se šikmými vpěrami podpírajícími vrcholovou vaznici rozpětí 6-8m . V historických budovách se na střešní konstrukce používaly téměř výhradně dřevěné krovy.

Při použití několika vaznic mohou vzniknout střešní konstrukce s velkým rozpětím. Vývoj konstrukce krovu lze seznati pro Ob- vyklé rozpětí až m na obr. Tato soustava Odstranila Sice krátčata s vý- měnami, které . V různých historických dobách a geografických oblastech se vyvinuly rozmanité soustavy krovů. V českém prostředí je nejrozšířenější soustava vaznicová.

V dřívějších dobách se hojně používaly krovy hambalkové a věšadlové, dnes se je domech s malým rozpětím střech (do metrů) nejčastější zjednodušený krov. Její výroba je však pracná, spotřeba dřeva je vysoká. Ležatá stolice je stejně jako stolice se šikmými sloupky výhodná u využitých podkroví. Jsou ukázány různé výpočetní modely vaznicového krovu a je provedeno jejich porovnání a zhodnocení. Přebírají zatížení od krokví a předávají zatížení do sloupků.

Pro rozpětí větší než 10 . U malých rozpětí má krov pouze hřebenovou vaznici, od rozpětí až metrů dvě vaznice střední, u větších rozpětí vaznice středové a vaznice hřebenová.

Místo kleštiny je v hambálkovém krovu tlačená rozpěra.