Budoucnost výroby čipů má nakročeno k další metě. Zatímco přecházíme od 14nm k 10nm výrobě, vědci v Berkeley již ukázali první 1nm čip, jehož řídící elektroda využívá uhlíkové nanotrubičky. Fujitsu získalo licenci Nantero na výrobu NRAM z uhlíkových nanotrubiček. Vedci zistili, že lisovaním vločiek grafénu za tepla a tlaku je možné vytvoriť silné, stabilné porézne štruktúry podobné koralom, ktoré majú obrovský pomer povrchovej plochy k objemu.

Na tomto základe vytvorili pomocou 3D-tlače s vysokým rozlíšením plastové modely vo forme gyroidných štruktúr.

Niekoľko investorov si preto povedalo, že materiál menom grafén má pred sebou veľkú budúcnosť. Tí, ktorí do spoločností vyrábajúcich grafén investovali, sa však prerátali. Zatiaľ sa totiž javí ako veľký investičný prešľap. O niekoľko rokov sa však možno ukáže, že to bola investícia storočia a počiatočný . Nový super materiál pro balistickou ochranu na obzoru? Američtí vědci zjistili, že grafen vykazuje skvělé vlastnosti při pohlcování kinetické energie.

Odolává projektilům daleko lépe než třeba ocel.

Grafen může díky 3D tisku nahradit křemík, vědci s ním chtějí tisknout součástky. Ty sahají od nanotrubiček, které jímají . Výroba sa zaobíde bez nákladných katalyzátorov, nepracuje s chémiou ohrozujúcou životné prostredie a možno ju škálovať do obrovských rozmerov. Vedci z Kansaskej štátnej univerzity však pri výskume aerosólov prišli na jednoduchý postup, ktorý by bolo možné vyrobiť grafén s nízkymi nákladmi v . Nicméně, i tak se pro 3D grafen , který je výjimečně lehký a stejně tak pevný, jistě najde nejedno zajímavé využití.

Jsou nějaké novinky v této oblasti? Vedci z Max Planck Institute for Polymer Research (MPI-P) a z National University of Singapore prišli s objavom ďalšej revolučnej vlastnosti grafénu. Tentokrát ide o tepelnú vodivosť, ktorá ako sa ukazuje v prípade grafénu závisí na jeho veľkosti. Tento objav bol publikovaný v magazíne Nature . Materiál ľahší ako uhlíkové vlákna a pevnejší než oceľ.

Britský malosériový výrobca ho použil na zadných blatníkoch svojho extrémneho monopostu BAC Mono. Průmyslově vyráběný grafen může způsobit revoluci v čipech, bateriích i materiálech. Nové technologie umožňují vyrobit tisíckrát více grafenu než dřív a výroba ani nevyžaduje příliš energie či nebezpečných chemikálií.

Vedci našli spôsob na masovú výrobu grafénu pomocou štartovacej sviečky z auta. Tím fyzikov z Kansaskej štátnej univerzity. Zápalnou sviečkou sa v nej vyvolá výbuch a potom stačí už len zbierať grafén , ktorý sa usadzuje na vnútornom povrchu nádoby.

Nobelovský materiál grafen a jeho deriváty budou hlavním tématem dalšího dílu přednáškového cyklu Rudolf Zahradník Lecture Series, který na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci pořádá Regionální centrum pokročilých technologií a materiálů (RCPTM). Jako hlavní host vystoupí v . Vědci z Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů (RCPTM) Univerzity Palackého (UP) v Olomouci vyvinuli nekovový magnet, magnetický uhlík. Podařilo se jim to s využitím grafenu , což je právě supertenká forma uhlíku. Magnetické vlastnosti si zachovává až do pokojové teploty, což se . Grafén je jednoatómová planárna (2D) vrstva, ktorú tvoria atómy uhlíka v hybridnom stave.

Má teda hrúbku jedného atómu, čo znamená, že je miliónkrát tenší ako ľudský vlas. Aj napriek tomu je však 200-násobne odolnejší ako oceľ. Grafén ako „zázračný materiál“ neustále provokuje našu predstavivosť. V súvislosti s jeho využitím sa hovorí o nerozbitných smartfónoch, batériách pre elektromobily, solárnych paneloch, ktoré odolajú akémukoľvek počasiu, novinách s pohyblivými obrázkami, aké čítal Harry Potter, či dokonca . Investori sa začali predbiehať, kto investuje viac do tohto „materiálu budúcnosti“ a do patentov na jeho výrobu.

Doposiaľ sa však žiaden boom vo využití grafénu nekonal. Vedci skúmajú možnosti jeho využitia v rôznych odvetviach. V Česku působí hodně osvícených lidí, kteří věří, že financování vědy a výzkumu má smysl.

Proto své privátní investice směřují do základního výzkumu, ze kterého se investice často nevrátí. Toto platí mimo jiné i pro Karla Janečka, který spravuje soukromý nadační fond Neuron. Zatiaľ čo sa výskumníkom podarilo vtesnať mnoho rozličných zariadení na miniatúrne počítačové čipy, rovnaký boj už dlhodobo prebieha aj v oblasti žiaroviek. No zdá sa, že vedci konečne našli riešenie. Dôvo prečo sa žiarovky doteraz vôbec neobjavili na počítačových čipoch bol, že na vyžarovanie . Přichází doba grafenová.

Vlastnosti grafenu předčí vlastnosti všech známých materiálů i lidskou fantazii. Přijďte se přesvědčit na festival Future Port Prague.